demokracie, -e ž. (z řec.) 1. (ve státě) princip nadvlády většiny menšině, vláda lidu; stát založený na tomto principu: monarchii vystřídala d.; boj za d-i; – vítězství d-í nad fašismem v druhé světové válce; polit., hist. státní forma založená na principu podřízení menšiny většině ve volených orgánech; antická d. (ve starověkém Řecku a Římě) státní forma zaručující složkám vládnoucí otrokářské třídy urč. stupeň politických práv a svobod; buržoazní d. státní forma vlády buržoazie prováděné zvolenými zastupitelskými orgány, poskytující určitá politická práva i ostatním složkám a třídám společnosti; lidová d. státní forma diktatury proletariátu, vzniklá po druhé světové válce v zemích střední a jihovýchodní Evropy a v někt. zemích Asie 2. způsob vedení a práce, při kterém je zaručena účast a vliv celého kolektivu: zásada d. v řízení a organizaci družstva; socialistická, vnitrostranická d.; odborářská d.; uplatňování, porušování, potlačování d., zásad d. 3. sociální d. politická strana mezinárodního dělnického hnutí, která se přetvořila v reformistickou, oportunistickou stranu