flinta, -y ž. (z něm.) ob. puška, ručnice (zvl. lovecká): dát si, hodit si flintu přes rameno; ♦ expr. hodit, házet flintu do žita pozbýt, pozbývat odvahy k pokračování (zprav. po prvním neúspěchu), nestatečně od něčeho ustoupit, ustupovat; pomalu s tou flintou! neukvap (neukvapte) se; ne tak zhurtal; kdepak, mýlíš (mýlíte) se; kam s tou flintou? co zamýšlíš (zamýšlíte), čeho se to odvažuješ (odvažujete); s touhle flintou na nás nemůžete, kampak s touhle flintou na ně! to není správná cesta k získání, k přesvědčen; na to se musí s jinou flintou jiným způsobem; → zdrob., zprav. expr. flintička, -y ž.