flok, -u m. (6. mn. -cích, -ách) (z něm.) 1. ob. dřevěný nýtek k upevňování podešví; kolíček (řem.); zatloukat floky; výroba floků 2. nář. dřevěný kolík na věšení prádla 3. poněk. zast. ob. expr. (j. 2., 4. též -a), zprav. mn. floky peníze: jinou si nevezmu než tu, která má floky; nemít ani floka ani haléře 4. horn. slang. štítek na důlním vozíku s různými těžebnými údaji; zdrob. k 1 floček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách); flokový příd.