fotel (dř. ps. též fauteuil), -u m. (6. j. -u) (z fr.) poněk. zast. ob. křeslo, lenoška: hluboký kožený f.; sednout si do f-u; pohovět si ve f-u; → zdrob. fotýlek (*fotelek, Rais), -lku m. (6. mn. -lcích); — fotelový příd.: f. potah