hlemýžď, -dě m. suchozemský měkkýš s ulitou: stáhnout se do sebe jako h. do ulity; vléci se jako h. pomalu, zool. rod Helix: h. zahradní; anat. část kostěného vnitřního ucha, v němž je uloženo čidlo sluchové; → zdrob. hlemýžděk, -ďka m. (mn. 1. -ďci, -ďkové, 6. -ďcích)