hvězdný příd. 1. k hvězda: h. svit; h-á záře; h-é světy hvězdy; přen. bás. h-é zraky zářící; hvězd. h. oběh; h-é soustavy; h-é spektrum; h. čas astronomický; h. den doba mezi dvěma po sobě následujícími horními kulminacemi jarního bodu; h. rok doba, za kterou se Slunce vrátí k téže hvězdě (365 dní 6 hodin 9 minut 9,5 vteřiny), siderický rok; h-á třída, h-á velikost stupeň svítivosti hvězd; h. atlas; h. glóbus 2. kniž. plný hvězd, hvězdami ozářený n. ozdobený; hvězdnatý: h-á noc, obloha; h. prapor; zpodst. hvězdno, -a s. bás. hvězdnatá obloha: nesmírné h. (Sez.); přen. h. duše; přísl. *hvězdně, *hvězdno: h-ě rozzářený stromek (Sez.); bylo již h-o na obloze (Šmil.)