ironický [-ny-] příd. (z řec.) posměšný, výsměšný, uštěpačný, jízlivý: i. tón řeči; i. úsměv, pohled, výraz obličeje; i-á poznámka, narážka; i-á přezdívka; i-é užití slova v opačném smyslu; přísl. ironicky: mluvit, usmívat se i.; podst. ironičnost, -i ž.