konkurs, -u [-zu] m. (6. j. -u, -e) (z lat.) 1. soutěž o určité místo (služební), o dodávku n. odměnu ap.: vypsat k.; účastnit se k-u; obsazovat místa k-em; k. na místo profesora konzervatoře 2. úpadek (v kapit. hospodářství), krída: ohlásit k.; přijít, upadnout do k-u; uvalit k. na něčí jmění; práv. (dř.) zpeněžení majetku insolventního dlužníka a rozdělení výtěžku mezi věřitele; (nyní) exekuční likvidace 3. (dř.) učitelská zkouška: dělat k. a stát se profesorem; — konkursní [-rz-] (*konkursový, Lier) příd. k 1, 2: k-ní, k-ová lhůta; k-ový řád; k-ní práce, zkouška; – k-ní řád, prodej; řízení k-ní; práv. (dř.) k-ní podstata veškeré aktivní jmění úpadce; k-ní správce správce konkursní podstaty