kontext, -u m. (6. j. -u) (z lat.) významová souvislost v jazykovém projevu; souvislý text: porozumět významu slova z k-u; vytrhnout slovo z k-u; významový k.; cizojazyčný k.; přen. souvislost vůbec, soubor souvislostí v něj. děni: účast jednotlivce na celkovém vědeckém (literárním) k-u doby; sociální k.; jaz. členění věty podle k-u aktuální členění větné na východisko a jádro výpovědi, kontextové členění; kontextový příd.: k. význam slova; k-é členění věty