ksicht, -u m. (z něm.) ob., zhrub. obličej: smát se někomu do ksichtu; věřit jen tak na k. (K. Čap.); dělat ksichty tvářit se uraženě, šklebit se; půjčit, prodávat na k. bez záruky n. bez zaplacení; zdrob. ksichtíček, ksiftejček (Čap.-Ch.), -čku m.