lankrabě, řidč. lantkrabě, -te m. (mn. 1. -bata, 2. -bat s.), lankrabí, řidč. lantkrabí (*lanckrabí, Kapl.), -ho m. (1. mn. -bí, -bové) (z něm.) hist. (ve středověké německé říši) hrabě s pravomocí nad větším územím, zemí; -krabský, -kraběcí příd.: -krabství, s. území spravované lankrabětem; hodnost, titul lankraběte