letadlo, -a s. (2. mn. -del) 1. zařízení těžší než vzduch, opatřené pevnými nosnými plochami a schopné létání; aeroplán, letoun (let., voj.): dopravní, sportovní, vojenské, bojové, bombardovací l.; tryskové l.; bezmotorové l.; letět l-em; zřítit se s l-em; přelet nepřátelských l-el; let., voj. vůbec zařízení schopné létání (letoun, vrtulník, balón, vzducholoď atd.) †2. křídlo, peruť: orlí l-a; nejpružnější a nejvytrvalejší l-a (ptáků) (Arb.); zdrob. letadélko, -a s. (6. mn. -ách): sportovní l.