maličký, malinký příd. 1. velmi malý (hmotnými rozměry, počtem n. časovým rozsahem): m. pokojík; m-é okénko; m. kousíček; m-čcí pejsci; m. človíček nepatrné výšky; m-á skupinka; m-á část dokladů nepočetná; m-á penze nepatrné výše; m-á chvíle kratičká; bot. zvonek m-čký; křivatec m-čký; zool. strnad m-nký 2. jsoucí v útlém dětském věku: m-é dítě v peřince 3. expr. slaboučký: m. rozoumek; ♦ byla ve mně m-á dušička bál jsem se 4. expr. naprosto nevýznamný, nepodstatný, naprosto nedůležitý; nicotný: jsem před ním m.; m-á hádka; m-čký úředníček podřízený; byl z m-ch poměrů skromných; — zpodst. maličký, řidč. malinký, -ého m. (maličká, řidč. malinká, -é ž.) expr. maličké dítě (hošíček, děvčátko): autíčko pro m-ého, panenka pro m-ou; mazl. dívka n. žena (zejm. v oslovení): ta krásná m-čká; nic si z toho nedělej, m-á!; maličké, řidč. malinké, -ho s. (v. mn. č. ž., 1. mn. -é) maličké dítě; zvířecí mládě: mají m-é, holčičku; nechte m-ých přijíti ke mně (bibl.); – husa opustila svoje m-čké (Kun.); maličko, řidč. malinko, -a s. jen ve spoj. od m-a (ps. též odmalička) od dětství: kamarádi od m-a; → podst. maličkost v. t.; malinkost, -i ž.: expr. m. dětského nábytečku malé rozměry; uznat svou m. nepatrný význam, nízké postavení; pryč z té domácí m-i skromností, chudoby