masopust, -u m. (6. j. -u, -ě) (dř.) doba od Tří králů do Popeleční středy: m., doba zabijaček, tance a svateb; přen. mít věčně m. blahobyt; masopustní příd.: m. hody, taneční zábava; m. úterý poslední před Popeleční středou; m. maškary; m. žerty; přen. mít m. náladu bujnou, nevázanou; → přísl. *masopustně: m. veselo; masopustník, -a m. (6. mn. -cích) †1. kdo se veselí a hoduje o masopustě: rozdovádění m-i 2. nář. masopustní krmník (Baar)