mimochodem přísl. 1. bez úmyslu, jen náhodou, mezi jiným; bezděčně, letmo: zeptat se m. (při řeči); udělat něco jen m., jakoby m.; poznamenat, zmínit se jako m. 2. uvádí vedlejší poznámku: m., co tu děláš?; tyto sbírky — (jen) m. největší v republice — obsahují vzácné unikáty; *mimochodný příd. vedlejší: m-é zájmy, to vše bylo m-é (R. Svob.)