národ, -a, zast. -u m. (6. j. -ě) 1. novodobé historicky vzniklé pevné společenství lidí, spojených společnou řečí, územím, hospodářským životem a psychickým založením, projevujícím se ve společné kultuře: český a slovenský n.; konstituovat se jako n.; právo n-ů na sebeurčení; habsburská monarchie, žalář n-ů; Organizace spojených n-ů (zkr. OSN); zasedání Spojených n-ů 2. (6. j. též zast. -u) společenství lidí téhož jazyka, spojených zprav. územím (před vznikem novodobého národa); národnost: Palackého Dějiny n-u českého; stavovské n-y 3. ob. lid; lidé (vůbec): n. vyšel do ulic; všude plno n-a 4. expr. zájmová skupina lidí n. živých bytostí vůbec: n. výletníků; železniční n. (K. Čap.) železničáři; klukovský n.; bzukot včelího n-a; → zdrob., často expr. nárůdek (*národek Světozor), -dku (6. mn. -dcích), nárůdeček (*národeček Kos.), -čka (6. mn. -čcích, -čkách) m.