napříč přísl. a předl. I přísl. 1. příčně, přespříč, šikmo, křížem: zatáhnout cestu n. šňůrou; tábor byl několika ulicemi n. i podél vedoucími na několik polí rozdělen (Jir.); kalhoty vzadu n. roztržené na šířku; ♦ nepřeložit nikomu (ani) stéblo n. ani v nejmenším nikomu neublížit; co jsme začali, všechno n. s nezdarem; zhrub. mít hubu n. být prostořeký †2. proti mysli: lichocení jí bylo n.; udělat někomu něco n. navzdory; je mi něco n. (Čech) protiví se †3. v protivě, jako protivník: stavět se osudu n.; jednat něčí vůli n. (Hol.) II předl. 1. s 2. p. poněk. zast. označuje směřování pohybu n. děje šikmo, příčně k něčemu: šli n. vesnice (Jir.); n. sedla ležela karabina (Zey.); provaz n. cesty napjatý; topol ležel skácen n. řeky *2. s 3. p. vyjadřuje odpor proti něčemu: n. vyšlapaným cestám (A. Mrš.); vychoval jsem si děvče n. předsudkům (Sez.)