ošemetný příd. 1. takový, kt. se může snadno stát nepříjemným, nebezpečným; ošidný, choulostivý, nejistý, nebezpečný: o-á věc, situace; o. úkol 2. poněk. zast. neupřímný, lstivý, úskočný, záludný, zrádný, ošidný: o. milenec; přísl. ošemetně poněk. zast.: o. jednat, podvést; podst. ošemetnost, -i ž.