obrániti dok. (3. mn. -í, rozk. -braň) poněk. zast. (koho, co) ochránit, obhájit, ubránit: chtěla o. živitele (Třeb.); o. svobodu; — obrániti se dok. poněk. zast. (komu, čemu) ubránit se: lid se obránil statisícům nepřátel (Herb.); — ned. obraňovati, obraňovati se