ochoz, -u m. (6. j. -u, -e) 1. prostor, kterým je možno obcházet okolo něčeho (stavby, její části ap.): krytý o. okolo klášterní budovy; o. na věži; o. sportovního stadiónu; tech. obsluhovací plošina kolem strojů, pecí ap. 2. mysl. stopní dráha, po kt. srstnatá zvěř pravidelně přechází; pěšinka (zvěře), přechoz †3. obejití: (mohyla) přes sto kroků v o-u (Jir.) †4. soubor polností: všechen o. veský rozdroben je v menší kusy (Jir.)