oddati dok. (1. j. -dám, trp. -dán) 1. (koho s kým, †komu) svatebním obřadem spojit v manželství: o. snoubence; dal se o. se svou někdejší žačkou; oddal Katinku mladému bankéři (Jir.) †2. (co komu) odevzdat, vydat: posel oddal list Olgerdovi od Olega (Erb.); zajatče, oddej zbraň (Krásn.) †3. (co komu, čemu) věnovat, obětovat, zasvětit, odevzdat: oddám ti vše jmění (Krásn.) †4. (komu, čemu v čem) zadat, rozlišit se od někoho, od něčeho: koně v divokosti pánu svému jedva-li co oddají (Čel.); oddati se dok. 1. (čemu, řidč. komu, zř. a zast. nač; do čeho; več) věnovat se (plně), zasvětit se, ponořit se (do čeho), pohroužit se, zabrat se, dát se (nač): o. se práci, odpočinku; o. se citům, veselí, smutku; o. se zábavě holdovat; o. se snění; oddal se v osud (Arb.); oddala se do vůle boží (Něm.); zř. a zast. o. se na útěk (Tyl) dát se; oddal se na ukrutnost (Jir.) 2. (komu) vzdát se (milostně): všecka se mu oddala (Rais)