odevzdati dok. (1. j. -ám, trp. -án) 1. (co, koho) dát někomu, co mu má být dáno, co je mu nutno dát; odvést: o. dopis adresátovi; o. nalezenou věc vrátit; o. poselství doručit; odevzdané knihy; voliči odevzdali hlasovací lístky 2. (co) dát, vydat do vlastnictví, do užívání, do správy; postoupit, předat: o. synovi statek; o. úřad nástupci; o. službu; o. putovní vlajku; o. mladým své zkušenosti; přen. kniž. léto odevzdalo vládu podzimu 3. kniž. (koho, co komu čemu, kam) dát do něčí pravomoci, opatrování, péče, svěřit pod něčí ochranu; dát, vydat, svěřit: o. zatčeného soudu; o. do ochrany; náb. a euf. o. svou duši bohu zemřít; zast. a nář. o. (na vojnu) dát, vydat (Něm., Jir.); — odevzdati se dok. 1. (čemu, kam) podřídit se, poddat se, oddat se: o. se svému smutku, svému osudu; zast. a náb. ust. spoj. o. se do vůle boží (Jir.) 2. (komu; ~) (o ženě) vzdát se (milostně), oddat se: odevzdala se (mu) s vášní; — ned. odevzdávati; — v. též neodevzdati (si)