opatřiti dok. (3. mn. -í) 1. (komu co, koho; co) postarat se, aby někdo něco, někoho měl, dostal; pořídit, získat, zjednat, najít, zaopatřit, obstarat: o. někomu byt, práci, dobré místo zprostředkovat, dohodit; o. nemocnému ošetřovatele; o. si peníze na cestu; o. si o někom informace pořídit si; o. si za sebe včas náhradu; opatření úhrady 2. (co čím) připojit, dodat něco někam, k něčemu jakožto součást, doplněk, zlepšení ap.: místnost opatřená nábytkem; o. doklad razítkem, závěť podpisem; o. dílo předmluvou 3. kniž. (koho, co čím) obstarat někomu, něčemu něco potřebného, užitečného; vybavit, zaopatřit, zásobit: vyšel ven opatřen svítilnou; o. výpravu zásobami; o. koně krmivem; hojně, nuzně opatřen; círk. o. koho svátostí umírajících zaopatřit 4. poněk. zast. (co, koho) učinit, postarat se, aby něco, někdo měl všechno potřebné, věnovat něčemu, někomu péči; obstarat: o. hospodářství; o. drůbež na noc; o. nemocného; o. děti; o. se k odjezdu připravit se, vybavit; dceru už má opatřenu zaopatřenu †5. (koho, co) zajistit, zabezpečit: opatřila ji proti chladnu (Prav.); stavení na noc o. (Svět.) †6. (co) ošetřit (ránu ap.): dej o. si rány (Vrchl.) †7. (co) prohlédnout, obhlédnout: (krále na marách) mohl každý o. (Pal.) ○ předp. za-; — ned. opatřovat