přiděliti dok. (3. mn. -í) 1. (co, komu co) určit jako povinnost, uložit, svěřit: p. práci; p. herci divadelní roli; p. soudní při k projednání 2. (co; komu co) dát, poskytnout do vlastnictví n. k užívání; přiřknout 1: p. půdu; p. žadateli byt; p. rentu; p. materiál; zast. nejvyšší hodnosti jsou mu přiděleny (Čech) 3. (koho, 4. p., kam) určit, ustanovit k něj. funkci, k něj. úkolu, na urč. pracoviště: p. na školu za výpomocného učitele; p. někoho do jiného závodu; p. někomu pomocníka; veř. spr. přeložit na přechodnou dobu; — ned. přidělovati