počátek, -tku m. (6. mn. -tcích) začátek 1. (někdy též mn. počátky) doba, kdy se něco tvoří, vzniká, první období vývoje, činnosti ap.; poněk. zast. původ, vznik: p. 20. století; od p-u do konce; obtížné p-y stavby; p-y železnice; básnické p-y Vrchlického; rušný, bouřlivý, klidný p. schůze; na p-u vývoje; na p-u období kapitalismu; to už je tak od p-u světa; bylo to p-em jara; z p-u (ps. též zpočátku) se bál, pak si zvykl; – poněk. zast. v ust. spoj. brát, vzít p. vznikat, vzniknout: Vltava bere svůj p. na Šumavě; hnutí vzalo svůj p. v Praze; dát p. novému dílu zahájit je 2. kraj něj. místa, terénního útvaru ap.; kraj, okraj: bydlet na p-u vsi; p. lesa; geom. p. souřadnic průsečík os souřadnic 3. první část, díl, oddíl něčeho: p. odstavce; p. článku, románu 4. mn. počátky poněk. zast. základní složky něj. nauky; základy, principy: p-y literního umění; p-y počtů