pošetilý příd. bláhový, zpozdilý, nerozumný, nemoudrý, hloupý 1, 2: p. člověk; p. čin; p-é nápady; → přísl. pošetile: p. jednat, mluvit; → podst. pošetilost v. t.
pošetilý příd. bláhový, zpozdilý, nerozumný, nemoudrý, hloupý 1, 2: p. člověk; p. čin; p-é nápady; → přísl. pošetile: p. jednat, mluvit; → podst. pošetilost v. t.