podnož, -e ž., zř. m. 1. kniž. podnožka 1: (žezlo jest) sotva dobré, aby p. se pod její nohy z něho skul (Zey.); (musil výbojným) sloužiti za p., na kterou drze stoupali (Arb.); (Napoleon I.) zemskou kouli chtěl mít za p. své nohy (Mach.); přen. p. moci, slávy, štěstí opora, základ; dát v p. v područí; hanl. být p-í někoho poddán někomu, podmaněn někým 2. podstavec: vysoká lampa na zlaceném p-i (R. Svob.); p. sloupu (Čech) patka; výr. spodní část skříňového nábytku *3. úpatí: p. hory (Hora) 4. zahr. rostlina, na kt. se očkují n. roubují ušlechtilé odrůdy; zdrob. podnožka, podnůžka v. t.