pole, -e s. 1. obdělaný pozemek osévaný zemědělskými plodinami; (často mn.) krajina mimo osady: žitné, kukuřičné, rýžové p.; p. brambor, řepy; úrodné, obdělané p.; p. ležící ladem, úhorem; pokusné p.; scelená, družstevní p.; obdělávat, orat, podmítat, osívat p.; lány polí; p. jako dlaň; ust. spoj. svaté p., p. mrtvých ap. hřbitov -je jako hruška v širém poli úplně sám; vyšel si a někde v polích ho chytil liják venku; oženit se přes p. (Maj.) do jiné obce; jít přes p.; mysl. rok života loveckého psa: pes je v pátém poli 2. část území, v kt. se něco těží, vyskytuje n. je umístěno: naftová, petrolejová p.; diamantová p.; geol. část zemského povrchu charakterizovaná urč. jevem: lávové, škrapové, sněžné p.; horn. dolové, důlní p.; voj. minové p. úsek terénu, na kt. jsou položeny miny; archeol. popelnicové p. žárové pohřebiště; tech. kalové p. 3. (válečné, bitevní ap.) p. bojiště: území se stalo bitevním polem; uplatnit se na poli válečném; padnout na poli cti a slávy; jít, poněk. zast. vytáhnout, vytrhnout do p. do boje, do války; zast. ust. spoj. polem bojovat, polem pracovat válčit, bojovat; polem ležet vojensky tábořit; ztratit p. prohrát bitvu; sebrat p. proti nepřátelům shromáždit vojsko; rozpustit p. vojsko, ochrannou pohotovost; ♦ vyklidit p. ustoupit; ovládnout úplně p. nabýt vrchu, zvítězit 4. zast. rovina, nížina: zeměp. Moravské p., Kosovo p. 5. nějak ohraničená plocha: p. šachovnice; dřevěný strop rozdělený ve čtvercová p.; p. plotu; červený kříž v bílém poli; dějep. plocha štítu (erbu) pro heraldický obrazec; stat., tech. děrné p. (na děrném štítku) spojení několika sloupců k záznamu informací; sport. hřiště n. jeho část: hra (před brankou, u sítě a) v poli 6. něj. množství osob n. věcí shromážděných n. umístěných na omezené ploše: p. závodníků bylo značně roztaženo; průvod uzavírá p. vlajek a praporů; stav. část konstrukce mezi nosnými podpěrami; žel. kolejové p. 7. část prostoru zasahovaná něj. činností, vlivem ap.: p. ozařované rentgenovými paprsky; fyz. prostor, v kt. se přenáší silové působení: silové, elektrické, magnetické, gravitační, vektorové p.; zorné p. část prostoru, kt. lze obsáhnout opticky; med. operační p. část těla, kde se provádí operace; jaz. významové p. 8. obor činnosti, okruh uplatnění: pracovat na kulturním poli; volné, široké p. působnosti; ponechat volné p. domněnkám; ♦ přejít na jiné p.; obrátit řeč na jiné p. k jinému námětu; → zdrob. políčko v. t.