ponor, -u m. 1. kniž. ponoření, ponořování: p. předmětu do vody; expr. hluboký p. rukou do kapes (O. Schein.); přen. lyrikův p. do intimity země (Hora) 2. loď. svislá vzdálenost dna lodě od vodní hladiny: velký, malý p. 3. geol. (v krasových oblastech) místo, kde povrchový tok vniká do podzemí; propadání 4. kožel. jáma n. káď s tříslovou břečkou na ponořování kůží při vyčiňování