postava, -y ž. 1. celkový ráz, podoba lidského těla se zřetelem na rozměry, na vzrůst: vysoká, malá, štíhlá, silná p.; být prostřední p-y; mít pěknou p-u; ust. spoj. rytíř smutné p-y (pův.) o Donu Quijotovi; expr. osoba vzbuzující politování 2. osoba vůbec, člověk, jedinec; osobnost se všemi typickými vlastnostmi duševními i fyzickými (též zachycená v uměleckém díle, zvl. literárním): z tmy se vynořila neznámá p.; – hrdinská p.; velká p. dějin; románové p-y; hlavní, ústřední p. povídky †3. podoba, tvar, forma: p-y stromů (Rais); (zahynu) a v p-ě jiné země zas mě vydá (Mácha) 4. zast. postavení 1, postoj, poloha 2, pozice 1, 2: (mrtvý) v p-ě také, v jaké ho byla smrt se dotkla (Mácha); odb. (ve hře na kulečníku) rozestavení koulí, pozice 5. řidč. zast. postav (zast.): dvě p-y bílého sukna (Jir.); zdrob. k 1, 2 postavička (*postavečka Kos.), -y ž.: dětské p-y; – expr. p-y literárního díla