postrk, -u m. (6. mn. -cích) 1. řidč. strčení, strkání, postrčení: citelným p-em vybídla hocha k pozdravu; žel. slang. postrková služba; postrková lokomotiva 2. veř. spr. (dř.) vykázání nepohodlného občana do domovské obce; hnanectví 2: poslat někoho p-em; vrátit se do rodné obce p-em †3. potupa, pohana, ústrk: jsem p-ům a pomluvám zvyklá (Svět.)