povídálek, -lka (mn. 1. -lci, -lkové, 6. -lcích), řidč. povídal, -a (Rais) (1. mn. -ové) m. (povídalka, -y ž.) expr. povídavý, hovorný člověk: planý p. tlachal, žvanil; strach z ženy p-ky