poznati dok. 1. (co, *koho) smyslovým vnímáním a rozumovou činností získat náležitou představu, názor o něčem, někom, znalost něčeho, někoho, dospět k vědomosti o něčem: p. různé cizí země; vědecké poznání světa; poznaná pravda; dát všechno do pořádku, aby nikdo nic nepoznal nezpozoroval; poznal, že to nedovede; poznalna něm, z jeho slov, že...; znal ho dávno, ale teprve teď poznal jeho pravou povahu; p. něčí schopnosti; ♦ v nouzi poznáš přítele kdo je tvým přítelem 2. (co, koho) setkat se v životě s něčím, někým a vlastním prožitkem dospět k náležité představě o něčem, někom: poznali hlad zažili, prožili; mateřské lásky nepoznal; p. něco na vlastní kůži zakusit sám na sobě; vy ho neznáte, vy ho teprv poznáte; nepoznal v dětství bití 3. (koho, 4. p.) seznámit se (s kým): poznala ho loni na plese; poznali se už v době studií; těší mě, že jsem vás poznala; kniž. p. ženu, muže nabýt zkušenost(i) pohlavního styku, oddat se pohlavnímu styku 4. (koho, co) na základě předchozí znalosti si uvědomit totožnost někoho, něčeho, stejnost n. odlišnost někoho, něčeho: v přítmí ho nemohl p.; p. někoho po hlase; p. někoho, něco na první pohled; oba se tak změnili, že se nemohli p.; byl změněn k nepoznání; choval se tak, že nebyl k poznání; p. nápěv, rukopis; p. rozdíl; p. nemoc určit, rozeznat; ♦ ptáka (poznáš) po peří, člověka po řeči (přísloví); p. rub i líc; ob. pozná ti to na nose hned to spatří, uhodne †5. (co, koho zač) uznat: musíme tu pověru p. za neslovanskou (Erb.); — poznati se dok. 1. zast. ob. vyznat se někde, orientovat se: nebyla bych se tam poznala (Něm.) †2. uvědomit si a kajícně uznat svou chybu, jít do sebe: na smrtelném loži teprve se poznala (Něm.) ○ předp. roz-