propéci (1. j. -peku, -peču, 2. -češ, 3. mn. -pekou, -pečou, rozk. -pec, -peč, min. -pekl, trp. -pečen; inf. hovor. propéct, ob. propíct) dok. (co) 1. důkladně, skrz naskrz upéci: p. pečeni; dobře propečený chléb 2. pečením udělat v něčem otvor, a tím to poškodit: p. si pánvičku, zast. expr. přen. prodělat; nepochodit (Čech); — propéci se dok. 1. skrz naskrz se upéci: maso se dobře propeklo 2. častým pečením se poškodit: trouba se propekla; pánvička se propekla, zast. přen. expr. tajemství se prozradilo (Něm.); — ned. propékati, p. se