putyka (†butyka Bass aj.), -y ž. (z něm. driv. rom. zákl.) ob. hospoda nejnižšího řádu; hanl. hospoda vůbec: zpívat po p-ách (Včel.); expr. zdrob. putyčka, -y ž. (Vach.); putykový (*putyční Včel.) příd.: p. hrdino! (Zápot.)