rozšafný příd. (z něm. zákl.) poněk. zast. 1. uvážlivě rozmyslný; prozíravý, uvážlivý, moudrý 1: r-á hospodyně; r. člověk, ale čtverák (Něm.) rozumný 2. svědčící o uvážlivé rozmyslnosti, vycházející z ní; moudrý 2; poněk. hanl. usedle rozumářský: r. klid; r-é řeči; – všelijaké r-é nápady; → přísl. rozšafně: r. vykládat; *rozšafno: je tu r. (Wolk.); → podst. rozšafnost, -i ž.