sedlák, -a m. (živ., 6. mn. -cích) (selka v. t., řidč. sedlačka, -y ž.) 1. (dř.) hospodář na větší zemědělské usedlosti, zámožný rolník: bohatý s.; sloužil u s-a jako čeledín 2. (za feud.) zemědělec poddaný vrchnosti: vzbouření s-ů proti vrchnosti 3. pěšec (šach.): táhnout s-em 4. kuželka v křížovém postavení vedle mantinelu: mířit na levého s-a 5. obl. čes. expr. velká sněhová vločka: padají s-ci; — sedlák, -a m. (neživ., 4. j. -a) 1. řidč. furiant 2: tančil se s. a skočná 2. piv. sedlaný sud; → expr. zdrob., zprav. k živ. 1, 2, sedláček, -čka, m. (živ. mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)