sejíti dok. (1. j. -jdu, rozk. -jdi, -jděte, min. -šel, podst. -jití, přech. min. -šed) 1. (odkud, kam) chůzí se dostat shora dolů; sestoupit: s. se schodů, s hory; s. po schodech do sklepa; s. do údolí; přen. slovo mu sešlo se rtů (Vrchl.) splynulo 2. (odkud) přestat někde být, opustit něco (nejč. chůzí); odbočit 1, odchýlit se 1: sešli jsme (v noci) ze správné cesty; pes sešel ze stopy; kniž. nesejdeme z cesty k socialismu (Gottw.); poněk. zast. s. ze studií opustit je, zanechat jich; zast. tento prsten nesejde s mého prstu až do mé smrti (Hýbl); jeho tvář mi nesejde z mysli nikdy nezapomenu na ni; ♦ sejde z očí, sejde z mysli (pořek.); zlatá brána otevřená, kdo do ní vejde, tomu hlava sejde (říkadlo); zast. bez boží vůle ani vlas s hlavy nesejde 3. přestat existovat: ztratit se, zmizet: sníh už sešel; rosa sešla; barva časem sejde; otok sešel; kniž. a zast. s. smrtí, ze světa zemřít, zahynout, zajít; bez dědiců ze světa sešli; s. sebevraždou; – neos. sejde, sešlo (z čeho) nedojde, nedošlo k tomu, neuskuteční, neuskutečnilo se to: z výletu sešlo; sešlo ze svatby 4. (o člověku) zeslábnout, zhubnout, zchátrat (tělesně, duševně, mravně); (o věci) zvetšet, zpustnout: s. nemocí, věkem; s. na těle i na duchu; národ válkou sešel hospodářsky, sociálně i mravně; každá stavba časem sejde 5. neos. (často záporně) (ne)sejde, (ne)sešlo (komu na čem) (ne)záleží, (ne) bude záležet, (ne)záleželo: na tom mi málo sejde; copak sejde na takové ženské (Hál.); na nějaké minutě nesejde; na penězích mi vůbec nesejde 6. řidč. (co) prochodit 1, projít 2: v mládí hezký kousek světa sešel (Tyl); to nenajdete, kdybyste sešla kraj světa (Č. lid); sejíti se dok. 1. (s kým) setkat se 2, shledat se 1, potkat 1 (koho, 4. p.), potkat se 1, 2: s. se náhodou, v kavárně; sešel se s dívkou; kdy se sejdeme? uvidíme; historka o tom, jak se sejdou dva lidé seznámí; ♦ rok se sejde s rokem ap. uplyne, mine, přejde rok ap.; než se rok sešel s rokem, všechno se změnilo 2. dostavit se společně; shromáždit se: rodina se sešla k večeři; komise se sešla k poradě; nesešel se dostatečný počet členů; sešlo se lidu ze všech stran; sešla se tu společnost dosti pestrá 3. (o věcech) nahromadit se, nakupit se: sešlo se mi hezkých pár korun (hovor.); na výstavě se sešly mnohé cenné exponáty 4. (s kým, čím; ~) shodnout se: jeho názory se sešly s míněním všech; nemůžeme se s. v rytmu (při tanci); konečně se sešli alespoň v jednom bodě; – řidč. s. se s odporem, s porozuměním setkat se, nalézt je 5. nář. přijít vhod, hodit se II: to by se nám sešlo (Kosm.); — srov. též vzejíti; — ned. scházeti, s. se