signál, -u m. (6. j. -u, -e) (z lat.) smluvené (zvukové, optické aj.) znamení, jímž se prostředkuje, předává něj. zpráva, pokyn ap.: vlajkové, světelné s-y; vojenský s.; časový s.; poplašný, varovný s.; elektrický, rádiový, televizní s.; s-y družic; přen. sjezd se stal s-em k velkému rozmachu boje za mír podnětem, popudem; první s-y rušného roku 1848 náznaky; dát s. k převratu povel; odb. (v teorii informace) nositel informace; polygr. slang. signální výtisk; → expr. zdrob. signálek, -lku m. (6. mn. -lcích); — signálový příd.: s-é zařízení; s-é světlo; signální v. t.