skrojek, -jku m. (6. mn. -jcích) 1. první odkrojená n. poslední zbylá část z bochníku; patka 2; dokrojek: čerstvý s. (chleba); – sníst chléb do posledního skrojku 2. odkrojená část něčeho vůbec; (silnější) plátek I 2: skrojky citrónu, slaniny, knedlíku; s. chleba krajíc; přen. s. měsíce (Kop.) 3. zeměd. odkrojený řepný chrást; zdrob. skroječek, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)