směrník, -a m. (6. mn. -cích) voj. příslušník pořádkové jednotky zabezpečující plynulý pohyb vojsk na cestách; vojín vytyčující směr slavnostního pochodu (při přehlídce); — směrník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) zeměměř. úhel počítaný od něj. pevného základního směru