smolný příd. 1. nasáklý, pokrytý smůlou (ve význ. 1), obsahující smůlu: s-á polena; s-é louče; s. sud; s-é pupeny topolů; s-á vůně borovic pryskyřičná; mít s-é (čast. lepkavé) ruce, přen. krást; hist. s. věnec z hořlavé látky, napuštěný smolou, sloužící k podpálení při útoku: házet na hradby s-é věnce 2. připomínající smůlu (ve význ. 1), nejč. černou barvou; smolovitý, smolnatý 2: s-á čerň vlasů; s-é peří havranů; s. lesk očí; horn. s-é uhlí téměř černý druh tvrdého hnědého uhlí; tech. s. koks vyrobený karbonizací černouhelné smoly 3. řidč. expr. přinášející smůlu (ve význ. 2); nepříznivý 2, nešťastný 3: s. den, s. osud černý; – s. člověk mající smůlu, smolař 1 (hovor.) 4. hist. s-á kniha černá 4; → přísl. k 1, 2, 3 smolně: chvojí svonělo; – s. černý, lesklý