spoluúčast, -i ž. 1. (na čem) společná účast: s. všech na budování státu, na řízení hospodářství; aktivní s.; s. na zločinu spolupachatelství 2. poněk. zast. (s kým, čím) účast, soucit 1, soustrast: její zájem (o nemocnou) stával se s-í (Kun.); spoluúčastný příd. mající na něčem spoluúčast: buržoazie činí část dělnické třídy s-ou na vykořisťování (R. právo); – s-á láska (Konr.) účastná; spoluúčastník, -a m. (spoluúčastnice, -e ž.) kdo se společně účastní něčeho, podílí na něčem: činný s. hnutí; s-ci loupeže; s-ice bolesti, žalu; spoluúčastenství, spoluúčastnictví, -í s. řidč. spoluúčast 1: aktivní s-ctví