stříbrný příd. k stříbro 1. vyrobený ze stříbra: s-á brož; s-é příbory; s-é peníze; získat s-ou (olympijskou) medaili (za 2. místo) 2. obsahující stříbro: s-á ruda; s-é doly kutnohorské; chem. chlorid, jodid, dusičnan s., kysličník s. sloučeniny jednomocného stříbra; tech. s-é slitiny, s. drát, plech obsahující ryzí stříbro n. slitinu s vysokým obsahem stříbra; s-á pájka; s. povlak; elektr. s-á elektroda; hut. s. prášek; miner. leštěnec s. argentit 3. mající (bělavou) barvu stříbra, lesknoucí se jako stříbro; připomínající stříbro (jemným čistým zvukem, vzácností ap.) vůbec: s-é letadlo; s-á liška plemeno severoamerických lišek s bělavými konečky pesíků a s bíle zakončeným ocasem: límec ze s-é lišky; s-é rybky stříbřité; s-é pavučiny babího léta (Herrm.); s-é vlasy (expr.) šedivé; šedý do s-a; – s. smích, hlas jasně zvonivý; S. vítr román Fráni Šrámka (o mládí); ust. spoj. s-á svatba oslava dvacátého pátého výročí sňatku; s-á neděle předposlední před vánocemi; přen. kniž. a publ. s-é plátno film; hut. s-á ocel nástrojová, bělavě lesklá; bot. mochna s-á; smrk s.; zool. bažant s.; — zpodst. stříbrná, -é ž. sport. publ. stříbrná medaile: získat, vybojovat s-ou na olympijských hrách; stříbrný, -ého m. zast. ob. stříbrný peníz; stříbrňák, -u: truhla s-ch (Zey.); ♦ prodat někoho za třicet s-ch zradit ho (jako podle bibl. podání Jidáš Krista); — zpodst. *stříbrno, -a s. kniž. a bás. stříbrnost: křišťálové s. (Kar.); s. noci (L. Steh.); → přísl. k 1, 3 stříbrně: řidč. s. kovaná španělka stříbrem; – s. šedivý, modrý; s. se zalesknout; s. protkaná kadeř (Kub.) prošedivělá; – s. se smát (R. Svob.) jasně zvonivě; s. kovové tóny; k 3 *stříbrno: zjevil se měsíc, a tu bylo tak krásně, tak s. (K. Čap.); → podst. stříbrnost, -i ž. řidč. stříbrné zbarvení, stříbrný lesk; stříbřitost, stříbro 3 (Wojk.)