stanovisko, -a s. (mn. 2. -sk, -sek, 6. -scích, -skách) 1. zastávaný názor, posuzování; hledisko, aspekt, zřetel: vědecké, umělecké, mravní s.; politické s.; třídní s.; osobní, objektivní, kritické, bojovné, odmítavé, shodné, opačné s.; zaujmout s. k něčemu; postavit se na nesprávné s.; formulovat své s.; vyslovit, hájit, zastávat pokrokové s.; publ. bojovat proti něčemu ze svého s-a ze své pozice, ze svých pozic 2. zast. a nář., řidč. odb. stanoviště 1: pozorovací s. (Jir.); zaujmout svá s-a na čekané (Herb.); zeměměř. s. měřického stroje bod zemského povrchu, z něhož se měří †3. stanice II 1, zastávka: s. železnice (Havl.) †4. postavení 4, 5 (Arb.)