stereotyp, -u m. (6. j. -u) 1. polygr. deska odlitá vcelku ze sazby pomocí matrice a používaná pro tisk ve velkých nákladech 2. řidč. ustálená automatizovaná představa, zjednodušené, otřelé pojetí, jednotvárný sled něčeho ap.: s. kovboje v amerických filmech; banální s-y románových postav; s. nekonečných nedělí 3. ustálený, navyklý způsob reagování na něco, jednání n. provádění něčeho v urč. pravidelném pořadí: zachovávat, měnit pracovní s.; vytvořit si dobrý, špatný spánkový s.; s. kouření, nákupů, úklidu; psych. pracovní úkon stále se opakující; fyziol., psych. dynamický s. vypracovaný soubor podmíněných reflexů; stereotypový příd. k 1: polygr. s-á písmovina; s. odlitek; stereotypie, -e ž. polygr. zhotovování a rozmnožování stereotypů; stereotypovati ned. polygr. (~; co) zhotovovat stereotypy: stereotypovaná sazba; stereotypér, -a m. polygr. pracovník zhotovující stereotypy; stereotypérský příd.; stereotypní příd. stále se opakující, stále stejný; neměnný, obvyklý, pravidelný 4, běžný; hanl. šablonovitý, otřelý, prázdný 2, 3, jednotvárný, nudný: s. forma pohádek; s. otázky při lékařském vyšetřování; – s. fráze, úsměv; s. jídla, hovory; podst. stereotypnost, -i ž. 1. vlastnost toho, co je stereotypní: s. obřadu; – s. postav hry *2. něco stereotypního: vyhnout se s-em (Hilar)