telefonovati ned. 1. (~; komu, s kým; kam) dorozumívat se, hovořit telefonicky: rád telefonuje; t. známému, se známým; t. pro lékaře; t. na všechny strany 2. též dok. (co komu) telefonicky oznamovat, oznámit: t. zprávu; telefonoval (mi), že nepřijde ○ předp. na- se, ob-, od-, pro-, vy-, za-, za- si; nás. telefonovávati ○ předp. ob-