teritorium [-tó-], -ia s. (z lat.) 1. území, oblast 1: t. státu; autonomní t.; práv. území tvořící správní jednotku 2. řidč. kniž. obvod 3, okrsek 2: t-a volební (Herrm.); t. lázní (Ner.); teritoriální [-to-] příd.: t. požadavky, ústupky územní; t. expanze; t. rozdělení světa po válce; – kniž. t. okruh; t. volební okresy; t. krajské inspektoráty; práv. t. obvod působnosti (úřadu, soudu, státu) přesně vymezená část území spadající pod pravomoc jednoho správního úřadu, soudu n. státu; t. princip podle kt. je organizována veřejná správa na podkladě územním; přísl. teritoriálně: stát t. zmohutněl; – kniž. zařízení t. vhodně umístěná