tratoliště (†tratořiště Wint.), -ě (2. mn. -šť), řidč. tratolisko, -a (2. mn. -sk, -sek) s., tratol, -u m. (6. j. -u) 1. zprav. větší množství rozlité tekutiny (nejč. krve, řidč. vody): ležet v t-šti, v t-lu (Kronb.) krve; po všem zbylo krve t-sko (Opol.); t-ště zhnědlé vody (Mrš.) louže; t-sko rozlitého piva (A. Mrš.); přen. odlesk t-ště požárů (Konr.) 2. jen tratoliště a tratol expr. shluk, množství 2: černé t-ště lidí (Šrám.); květiny pučí ze země v celých t-lech (H. Dvoř.); expr. zdrob. tratolišťátko, -a s. (6. mn. -ách)