turnus, -nusu, řidč. -nu m. (6. j. -nusu, -nuse, řidč. -nu, 1. mn. -nusy, řidč. -ny) (z lat.) 1. rozdělení účasti podle pravidelného sledu, postupného střídání: určit t. pro vykonávání práce; sestavit t. pro užívání společného zařízení; dopr. pořadí pro výkon služby; stanovený oběh strojů n. vozů 2. pravidelně (v urč. časovém úseku) postupně za sebou opakované probíhání něčeho: tři t-y prázdninového tábora; přijet s třetím t-em rekreantů; tříletý t. přednášek; — turnusový příd.: t-á služba zaměstnanců dopravy; t-á četa, skupina; t. oběh vagónů; t. pobyt; → přísl. turnusově řidč.: střídat se t.; t. uspořádaná rekreace